|
|
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
|
|
|
Kritéria a hodnocení průmyslového dědictví - jejich aplikace
Zelik, Radovan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Abstrakt: Pamiatková ochrana na Slovensku sa koncentruje na „klasické“ monumenty kultúrneho dedičstva (hrady, zámky, historické centrá miest). Jej zreteľu unikajú práve industriálne stavby, ktoré sú významným dokumentom vývoja národa v európskom kontexte počas obdobia industrializácie. Tieto stavby však často stoja aj na okraji spoločenského záujmu vzhľadom k charakteru brownfieldu. Kedže veľká časť tohto kultúrneho fondu sa nachádza v súkromnom vlastníctve, je často komplikované objekty chrániť. Je však v záujme zdravého vývoja spoločnosti chrániť kultúrne dedičstvo ako artefakt vlastnej identity. Práca monitoruje súčasné prístupy pamiatkovej ochrany ako na Slovensku tak vo svete a predkladá alternatívne prístupy k ochrane industriálneho dedičstva.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Goncharenko, Anna ; Stýblo, Jakub (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o tvorbě návrhu novostavby centra současného umění a architektury a využití stávajících vodojemů na Žlutém kopci v Brně s možností změny jejich původní funkce. Práce se zabývá možnostmi zpracovaní původního terénu a návazností navrhovaných novostaveb na existující vodojemy. Architektonicky zkoumá možnosti navrhování novostaveb kontextuálně se současným architektonickým výrazem okolních budov a architekturou minulou. Současná situace je taková, že tak nádherná architektonicko-inženýrská památka, jako jsou vodojemy na Žlutém kopci, je prakticky zavřená před očima obyčejných lidí. Pouze jeden ze tří vodojemů je otevřen k návštěvě – nejstarší cihlový vodojem postavený v roce 1872. Hlavním cílem mé práce proto bylo zpřístupnit areál vodojemů veřejnosti a dát lidem možnost navštívit všechny tři vodojemy. K tomu bylo nutné navrhnout vstupní pavilony a bezpečné vstupy do vodojemů a také naplnit vodojemy novou funkcí využití, protože činnost vodojemů byla ukončena v roce 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě.
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Holíková, Ludmila ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy zámku ve Velkých Němčicích. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Počátky historie zámku ve Velkých Němčicích sahají pravděpodobně do poloviny 16. století, kdy byla původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Zámek vystřídal v průběhu staletí mnoho majitelů a byl také mnohokrát přestavován. Během druhé poloviny 20. století byl nějaký čas využívaný jako obecní škola, potom dokonce jako malá textilní výroba nebo restaurační zařízení. V současné době zámek nemá využití. Současné vedení městyse plánuje odkoupení zámku od státu a jeho využívání jako úřadu městyse Velké Němčice. V zámku by se měly nacházet i další funkce jako obřadní místnost, obecní knihovna, infocentrum a prostory pro místní spolky. V rámci projektu bude řešeno širší území kolem zámku, které by se mělo stát důstojným kulturním centem obce. Prostor bude upraven jako park, který by měl sloužit k rekreaci místních obyvatel. Důležitou částí projektu je úprava zeleně, nové zpevněné plochy, i pro účel konání venkovních kulturních akcí a přidáním laviček nebo dětského hřiště. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby se dal využívat pro provoz městského úřadu a dalších provozů. Ale měla by být zachována historická podoba zámku a celkově duch místa. K zámku bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
|
|
VERBA DOCENT (Současná metodická východiska a dobrá praxe evropské památkové péče) I
Michalčáková, Jana ; Vácha, Zdeněk ; Fischer, Manfred F. ; Hellbrügge, Christoph ; Jesenský, Vít ; Keiser, Clemens
Přístup k co nejširšímu spektru informací je prvním předpokladem pro rozvoj všech odborných disciplín. Současná památková péče a všechny obory, jež ji formují, musejí být nutně nejen reflexí národní zkušenosti, ale zároveň si musejí být také vědomy skutečnosti, že jsou součástí širšího, mezinárodního kontextu. Přístup k zahraničním zdrojům však často může být z mnoha důvodů limitující. Národní památkový ústav se proto rozhodl tuto překážku alespoň částečně odstranit nově založenou ediční řadou VERBA DOCENT, a přispět tak ke zpřístupnění podstatných zahraničních textů. Prvním skromným počinem je představení textů tří německých památkářů, generačně vstupujících do památkářského diskursu v rozpětí asi 30 let. Texty pocházejí z konce 20. a začátku 21. století, tedy z doby, kdy se stále, již nejpozději od 70. let minulého století, jednoznačně projevuje potřeba opětovného návratu k zásadním otázkám péče o hmotné kulturní dědictví i zpochybnění přístupů považovaných po dlouhou dobu za dané, neměnné. Manfred F. Fischer je představen úvahou „Jak dlouho trvají díla?“, Christoph Hellbrügge statí „Konzervovat ano, restaurovat ne“ – mýtus památkové péče? a Clemens Kieser textem Tajná estetika památkové péče: kulturní památky nalezené a vynalezené. Texty jsou zde představeny v německém originále spolu s českými překlady, provázenými stručnými komentáři a medailony autorů.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
In the Name of Socialism, in the Shadow of the Monarchy: Post-War Monument Care in Central Europe
Bachtík, Jakub ; Johanidesová, Tereza ; Uhlíková, Tereza ; Giustino, Cathleen ; Sklenář, Michal ; Novotný, Michal ; Mahringer, Paul ; Lövai, Pál ; Spikić, Marko ; Janatková, Alena ; Meulen, Marcus ; Horáček, Martin ; Gaži, Martin ; Furkert, Alf ; Kovařík, David ; Radostová, Šárka
The collection of studies on the history of post-war monument care is based on the international conference Monuments and monument care in Czechoslovakia and other Central European countries during the second half of the 20th century, which took place in the spring of 2021. Selected contributions by authors from the Czech Republic, Germany, Austria, Croatia or Hungary map the institutional development of monument care in the countries of the former Habsburg Monarchy, a significant part of which was located on the eastern side of the Iron Curtain. The book thus offers not only a valuable comparison of the various systems of monument care within Central Europe, but also unusual material on the history of post-war European totalitarianism.
Plný text: PDF
|
|
|
Architektura jako příležitost k tvorbě
Svobodová, Šárka ; Brůhová,, Klára (oponent) ; Vorlík,, Petr (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku provázanosti architektury a výtvarného umění v období mezi lety 1945–1989. S ohledem na charakter výzkumu, který měl tendence rozpínat se do šířky a svými výstupy směřoval jak do oblasti teorie (v publikačních výstupech), tak do oblasti kurátorství, popularizace a aktivismu, je textová část dizertační práce uspořádána jako soubor uveřejněných a k uveřejnění přijatých prací. Všech pět textů, opatřených pro účely dizertační práce společným úvodem a závěrem, spojuje stejné rámcové téma a je v nich kladena totožná výzkumná otázka – jak vypadala spolupráce architektek či architektů a výtvarných umělkyň či umělců v daném období v praxi? Odpovědi na tuto otázku autorka dizertační práce hledá na pěti konkrétních příkladech tvůrčích osobnosti (architektů Jana Dvořáka a Igora Svobody), objektů (vila s ateliérem umělce Imricha Vaneka) a urbanistických celků (sportovní areál za Lužánkami v Brně a brněnská přehrada). Souhrn dílčích textů pak společně pojmenovává a reflektuje aktuální témata, jakými je komplikovaný vztah naši společnosti k dílům vzniklým v době státního socialismu a s tím související nedostatečná památková ochrana vedoucí k nevratným ztrátám hmotných dokladů o poválečné architektonické a umělecké produkci u nás. Cílem práce je poukázat prostřednictvím konkrétních příkladů na kvalitu dobové produkce, s níž nedostatečná ochrana a slabá odborná péče ze strany relevantních institucí výrazně kontrastuje. I proto je praktickým výstupem soubor aktivit přesahující rámec akademického uchopení tématu. Z nich nejvýrazněji vystupuje výstavní projekt Nechtěné dědictví připravený pro Muzeum města Brna, stejnojmenná autorská kniha a série doprovodných veřejných akcí. Popularizace, medializace a politizace tématu podložené odborným výzkumem se totiž pro tuto chvíli ukazuji být tím nejúčinnějším nástrojem záchrany uměleckého a architektonického dědictví druhé poloviny 20. století. Závěrem badání je pak přesvědčení, že téma přesahuje umělecko-historickou rovinu a je třeba jej nahlížet prizmatem společensko-politickým.
|
|
| |
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Goncharenko, Anna ; Stýblo, Jakub (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o tvorbě návrhu novostavby centra současného umění a architektury a využití stávajících vodojemů na Žlutém kopci v Brně s možností změny jejich původní funkce. Práce se zabývá možnostmi zpracovaní původního terénu a návazností navrhovaných novostaveb na existující vodojemy. Architektonicky zkoumá možnosti navrhování novostaveb kontextuálně se současným architektonickým výrazem okolních budov a architekturou minulou. Současná situace je taková, že tak nádherná architektonicko-inženýrská památka, jako jsou vodojemy na Žlutém kopci, je prakticky zavřená před očima obyčejných lidí. Pouze jeden ze tří vodojemů je otevřen k návštěvě – nejstarší cihlový vodojem postavený v roce 1872. Hlavním cílem mé práce proto bylo zpřístupnit areál vodojemů veřejnosti a dát lidem možnost navštívit všechny tři vodojemy. K tomu bylo nutné navrhnout vstupní pavilony a bezpečné vstupy do vodojemů a také naplnit vodojemy novou funkcí využití, protože činnost vodojemů byla ukončena v roce 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě.
|
|
|
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
|
host ::
RSS.